Za další zajímavou osobností jsme se tentokrát vydali do pražské Vinoře. DJ ROWA je již několik let stálicí české hip hopové scény. Rap začal poslouchat už v dětství, čímž nastartoval svou pozdější kariéru. Dnes ho můžete potkat na nejrůznějších akcích po celé Praze.
Interview: Jakub Vávra Text a korektura: Soňa Oulová Fotografie: Daniel Čáha
Ty jsi DJ, jak ses dostal vůbec k hraní?
Prodával jsem v graffiti shopu v Sametu a v tu dobu chodily desky z Ameriky víceméně jenom tam. Měl jsem možnost být první, kdo do nich sáhnul. Tak jsem se rozhodl, že začnu hrát, že budu moct být nejlepší DJ, protože mám jako jedinej první přístup k jedinečným deskám.
Jak dlouho hraješ?
Asi 14-15 let.
Jsi dobrej? (Smích)
Nejsem špatnej…Nejsem asi dobrej DJ, ale hraju dobrou muziku, která lidi baví.
Kde nejčastěji hraješ?
V Akropoli pořádám akci, která se jmenuje RAP HISTORY. Pak hraju různě po celé Praze, například v klubu Buben jsem pořádal taneční akci.
Jak ses dostal k hip hopu?
My jsme měli už v devadesátým prvním MTV a pořad s tlustejma černochama byl pro mě jasná volba. Takže už v sedmi letech jsme s bráchou poslouchali De La Soul a jiný věci.
Jaký je rozdíl mezi pojmem rap a hip hop?
Rap je všeobecně zpěv, tak se říká tomu přednesu, zatímco hip hop je kultura. Ale já mám radši to slovo rap, protože slovo hip hop mi přijde furt takový dětský.
Čím bys popsal rozdíl mezi českým a americkým hip hopem, rapem?
Velkoměsto a maloměsto – nic víc k tomu asi nedokážu říct. V Americe je všechno ve velkým, tam se točí prachy, tam je to kvalitní a tak dále, je to prostě o něčem jiným. Tady je to furt takový „underground“, takový na domácím hřišti.
Teď se rozdělují spíš skupiny na starý, mladý a na různý kapely. Takže jedna parta chodí na PSH a na Lavora a další parta chodí na YZO, co teď jedou. Dřív jsme se všichni znali a všichni jsme poslouchali „to samý“. Teď ty party jdou každá svým směrem. Myslím, že v tý Americe to tolik není.
Jaký je tvůj zásadní song, který je pro tebe fakt nejlepší?
Já to mám každý týden jinak, teď třeba jedu strašně Poláky…ale asi Nas – Nas Is Like je věc, která mě nikdy nepřestane bavit.
A z Českých?
Asi od LAVORA Otázky.
Tvůj oblíbený interpret?
To je podle toho, kdo udělal jaký album.
Kdo se ale standardně udržuje nahoře?
Erick Sermon. To je člověk, který dělá od 90. let dobrý tracky, dobře rapuje. Když se v dnešní době někde objeví, tak to stojí za to.
A z evropských?
Tede z Poláků, jeho standart je kvalitní.
Čemu se právě teď věnuješ?
RAP HISTORY jede dlouhodobě jako vykoupená licence od Švýcarů, to je super.
Proč bydlíš zrovna tady ve Vinoři?
Protože jsem si tady našel holku a mám tu k dispozici 280 m2. Na mě občas jde klaustrofobie, takže tohle je pro mě ideál. Když se mi „v hlavě něco děje“, tak můžu vyjít na zahradu, lehnout si do trávy a třeba tam i spát. Ta volnost toho mě baví. Celkově když spím někde, kde je menší prostor, tak se nevyspím. Navíc platím malej nájem, což je taky super.
Co tady máš nejradši?
Vinyly, kšiltovky a boty – tyhle tři věci miluju.
Na to, abys měl pořádný auto…
Taky mám! Vlastně jsem si udělal ve 32 letech řidičák.
Proč ses rozhodl, že si teď uděláš řidičák?
Protože mi zbylo auto, tak jsem se rozhodl, že ho nebudu prodávat, protože bych na tom tratil. Tak jsem si udělal řidičák a jsem strašně rád, nelituju toho.
Co doma nemáš rád?
Prach. Ten bych tady mít nemusel, ten mě asi trápí nejvíc.
Kde vybíráš věci do bytu?
To je trapný…Ikea (Smích). Asi 90% tohohle bytu je uděláno z Ikey. Oni to mají levný a není to špatný.
Co jsi sem naposledy pořídil?
Asi obrazy.
Máš mimo DJing nějaký koníček?
Ženský.
A nějaký sbírky?
Já mám vždycky období, kdy prostě rvu peníze do nějakých věcí. Teď to jsou třeba boty a chtěl bych si doplnit sbírku cédéček česko-slovenské rapové hudby, takže teď hodně pasu po tomhle. No a pak ty kšiltovky, to snad už asi od tý doby, co jsem se narodil, tak sbírám čepice.
Čím jsi chtěl být jako malej?
Ty bláho, asi někým známým a hezkým…Vlastně jsem asi chtěl být klasicky popelář, kosmonaut, nic složitýho.
Jaká jsou tvá 3 oblíbená místa tady v okolí, případně v Praze?
Tady je krásnej les a takovej rybníček kde jsou uprostřed stromy, tak to mi přijde zajímavý a hezký. V Praze asi kdekoliv – centrum je hezký, náplavka je hezká, taky rád jezdím na Smíchov.
Co třeba nějaký jídlo někde?
Teďka hodně navštěvuju vietnamský restaurace. Remember na Florenci je moc dobrý, tam chodím často. A teď jsem se byl dobře najíst u jedné kamarádky Ariany na Vinohradech, kde jsem si dal nejlepšího tuňáka, co jsem v životě měl.
Nějaký vzkaz fanouškům na konec?
Choďte na mě a poslouchejte rap.
© 2015 O bytech a lidech